„Zavřeš ty někdy pusu?“ vyštěkla Harper. Přitiskla mu na hrdlo zahnutou čepel. „Pohni se. Hned. Nebo tě zabiju.“

Nathan se mírně zaklonil, jen natolik, aby se nůž nedotýkal jeho kůže, a zůstal naprosto klidný. Po jeho pohledné tváři se rozlil úsměv. „Teď jsi mě ještě víc navnadila. Moje spřízněná duše je vážně jedinečná, co.“

„Ach, sklapni.“ Harper se ušklíbla. „Slyšíš se vůbec? To je nechutné.“

T