Harper zvedla ruku. „Můžeš jít.“

Damon se zoufale vlekl přes trosky.

Jeho zohavené nohy za ním zanechávaly dlouhé krvavé stopy.

Jak se plazil, neustále se ohlížel s hrůzou, že by si to Harper mohla ještě rozmyslet.

Harper ho však s úsměvem dál sledovala a neměla se k žádnému útoku.

Damon se okamžitě uvolnil a zrychlil. Zdálo se, že jeho bledé paže našly novou sílu, jak se zběsile táhl kupředu.

Už