Stěny jeskyně, které byly ještě před okamžikem naprosto nehybné, naráz ožily. Z každé praskliny a štěrbiny se vyřinuly stonožky ve vzedmutém, svíjejícím se přílivu. Pokrývaly každý povrch tak hustě, že by ten pohled sám o sobě kohokoli s byť jen mírnou klaustrofobií poslal přímo do bezvědomí.

"Kde se jich tu tolik vzalo?" Curtisina tvář nabrala barvu starého popela. "Nespustili jsme právě něco, co