Nora počkala, dokud nepřestala slyšet Romanovo klepání, a teprve pak se na posteli posadila.

Kousla se do rtu, jak jí hruď sevřela lítost. Věděla, že by se mu neměla vyhýbat, ale nemohla si pomoct – cítila zlost a… žárlivost, když viděla, jak ho Tiff líbá.

"Do toho mi nic není," zamumlala si pro sebe, když vstávala z postele.

Hodlala to všechno ignorovat a jít prostě dál. Kromě toho se měla setkat