„Jsi v pořádku?“ zeptala se Nora a zlehka stiskla Romanovu ruku.

Roman jí stisk oplatil a srdce mu pookřálo. „Ano, zlato, jsem.“

Měl k tomu sice hodně daleko, ale nemohl s tím zatěžovat Noru. Pohledem zabloudil k strýčkovi Leonovi, který nehybně ležel na nemocničním lůžku. Byl to děsivý pohled, ale to nebylo to, co ho zneklidňovalo nejvíc. Byl to Dante.

Způsob, jakým Dante odešel z pokoje, byl ala