"Pane? Jste v pořádku?" zeptal se Mack jemně.

Roman s sebou trhl, zaskočen Mackovým hlasem. Nevěděl, jak dlouho už na prázdném parkovišti stojí. Když konečně začal vnímat, uvědomil si, že se třese a panika mu stále těžce leží na hrudi.

"Jsem… v pořádku…" dostal ze sebe, ačkoliv ho hlas zradil. "Jedeme."

Mack mu věnoval podezřívavý pohled, ale nic neřekl. Šel napřed a následovali ho dva další stráž