Winstonův chraplavý hlas, protkaný nezaslouženou vinou, pronikl přímo skrz tu křehkou zbroj, kterou si Sloane s vypětím sil seškrábala dohromady. To, že na sebe bral vinu, ji rozplakalo ještě víc. Z hrdla se jí draly mučivé vzlyky, nesoucí tíhu dvou let nevýslovného teroru. Připadalo jí, jako by se v její hrudi konečně protrhla hráz, která smetla tu otupělou ulitu, jíž si vybudovala jen proto, aby