Blaiřina slova působila jen jako letmá poznámka, ale z nějakého důvodu mu utkvěla v paměti a on nakonec ten telefonát sám uskutečnil.

Když na to teď myslel, naplňovala ho lítost. Řekl: "Kdybych věděl, že se něco takového stane, nikdy bych tam sám nevolal. Měl jsem prostě počkat, až dorazí domů, než se s ním spojím."

Věděl, že jeho telefonát způsobil nehodu, při které někdo zemřel, ale neměl ponětí