Silas

„Bezcennej kuse hadru!“ zahučel otcův hlas celým naším rodinným domem, zrovna když jsem rozrazil těžké dubové dveře.

Seděl na dovezené kožené pohovce jako nějaký kmotr z Wall Street, obličej temnější než bouře, co se hnala nad městem, a prsty pevně svíral tu svou zatracenou ebenovou hůl, kterou vždycky nosil – spíš proto, aby lidi děsil, než že by mu pomáhala při chůzi.

Máma stála vedle něj