Declan

Od Brookeiny návštěvy uplynuly dva dny a já byl stále upoután na tu proklatou nemocniční postel.

„Wyatt je naprosto k ničemu,“ zamumlal jsem k Nolanovi, který seděl v rohu a psal něco na notebooku.

Nolan vzhlédl od obrazovky. „Na jeho obranu, pane, slečnu Winslowovou není zrovna snadné o něčem přesvědčit.“

„Nemůžu tu jen tak sedět a čekat,“ řekl jsem a posadil se, navzdory tupé bolesti hlav