Cassidy

Když jsem se druhý den ráno probudila, přes závěsy mi do pokoje proudilo sluneční světlo. Horečka polevila, takže jsem byla sice slabá, ale měla jsem jasnou mysl. Podívala jsem se na ruku a všimla si vpichu po jehle tam, kde byla kapačka. Vrátily se mi útržky předešlé noci – doktor, mlčenlivá sestra, zašeptaná omluva.

Paní Navarrová zaklepala a vešla s tácem, na kterém byly toasty a čaj.

„