Cassidy

Pronikavé zvonění telefonu mě probudilo. Šmátrala jsem po něm na nočním stolku a mžourala na hodiny—13:03.

"Haló?" Hlas jsem měla ještě ztěžklý spánkem.

"Cassidy? Tady Richard." Pevný, a přesto laskavý hlas na druhém konci okamžitě rozehnal mlhu v mé hlavě.

Prudce jsem se posadila a najednou byla zcela bdělá. "Pane Vancei, dobrý den."

"Prosím, říkejte mi Richard." Odmlčel se. "Zajímalo mě,