Druhý den ráno Toby Mercer otevřel dveře svého pokoje jako první. Nezdálo se, že by ho včerejšek nějak poznamenal. Naopak, mluvil s Lukem Mercerem i s ostatními naprosto stejně jako obvykle.

Všechno působilo normálně, jen se zdálo, že přes noc nečekaně zmoudřel a dospěl.

O tom, co se stalo předešlého dne, se vůbec nezmínil. Jen oči měl trochu oteklé; bylo očividné, že v noci pod peřinou několikrát