Declan Mercer položil ruku na rameno Clary Vanceové. „Claro, oslov mě ještě jednou.“

„Jak se jmenuješ?“ Ty oči jiskřily. Byly opravdu okouzlující a krásné.

Declanu Mercerovi poskočil ohryzek. Clara Vanceová byla skutečně ochotná odevzdat mu svůj život.

„Říkej mi bratře.“ Clara Vanceová mu říkala bratře jen zřídka. Chtěl to slyšet.

„Nejsi můj bratr. Nechci ti tak říkat. A mimochodem, pane Mercere,