„Ahoj, Penny Vanceová,“ pozdravila ji Clara Vanceová.

Penny Vanceové se její současné jméno nesmírně líbilo. Už nebyla za blázna, měla své vlastní jméno.

Slovo „vřelé“ v ní probouzelo hluboký pocit bezpečí. Hřálo jako slunce.

Declan Mercer pohlédl na Penny Vanceovou. Změnila se k nepoznání; téměř by v ní tu někdejší dívku nenašel.

Když Penny Declana spatřila, s vděčností v hlase pronesla: „Děkuji