Jobe vycítil v jeho slovech sarkasmus a s úsměvem odpověděl: „Pane Thorne, omlouvám se.“

Kingston si tiše odfrkl a přistihl se, že kráčí ke zdi. Čelem ke stěně se o ni oběma rukama opřel.

Jakmile se postavil, vzduchem jako poryv větru zasvištěla rákoska.

Rána dopadla přímo a nemilosrdně na jeho narovnaná záda a vydala ostrý zvuk.

„Ugh...“

Kingston zatnul zuby, ruce se mu instinktivně zaťaly do pev