Jakmile se vzpamatoval, okamžitě v něm sepjal pud sebezáchovy. „Nechápej to špatně, miláčku. Neříkám, že jsi těžká. Jsi lehoučká jako pírko a máš neodolatelné, dokonalé tělo.“

Nervózně na Rowenu zíral, ona ho však jen dál mlčky a přísně pozorovala.

Desmond ji zmateně zkoumal. Řekl jsem zase něco špatně? Co jiného bych měl proboha říct?

Když Rowenin pohled ještě víc ochladl, spěšně zaprosil: „Miláč