Když Lucianovy prsty ztuhly nad klávesnicí, bezděčně sklouzl pohledem k času v pravém dolním rohu obrazovky počítače.

V duchu rychle počítal. Do konce pracovní doby mu zbývala pouhá hodina a půl, a přitom na něj stále čekala hromada papírování. Uvařit šálek kávy mu zabere nejméně patnáct minut.

Cora mu připomněla: „Pane Vancei, už dvě minuty jste promarnil zíráním do prázdna.“

Lucian, vytržen k či