Dnešek byl sice vyčerpávající, ale všichni byli naplněni radostí.

Ačkoliv už Mabel s manželem kavárnu nevlastnili, byli Sereně nesmírně vděční.

„Sereno, děkuju ti, že jsi tenhle podnik vzkřísila. Vložila jsem do něj tolik úsilí a snů. Bylo plno chvil, kdy jsem to chtěla vzdát a vrátit se do rodného města, ale…“

Mabel si setřela slzy. „Už se minulostí nezabývejme. V budoucnu se nám určitě bude daři