Damon okamžitě přišel k sobě. Vstal a pohlédl na Vivienne chladně.

Ještě před chvílí byl jako uhranutý a toužil ji políbit. Teď, když byl přistižen při činu, se mu ale v obličeji zračily jen rozpaky a nepříjemné pocity.

Damon to nijak nepopřel, ani nenabídl žádné vysvětlení. Místo toho se otočil a odešel z místnosti.

Když míjel Claru, mlčel. Možná to bylo z pocitu viny, ale ani se na ni nepodíval.