Všichni si na Biancu ukazovali prstem.

Rozhlédla se po té scéně, zprudka se otočila a zlostně ukázala na Vivienne, která stála na pódiu. „Vivienne, to ty jsi na mě ušila boudu. To musela být tvoje práce!“ zaječela Bianca.

Přestože neměla žádné důkazy, tušila, že se na tom, co se děje, Vivienne nějakým způsobem podílí – ten pocit byl až příliš povědomý.

‚Přesně ví, jak zaútočit, když jsem zrovna na