Cora měla ve tváři vepsané naprosté rozpaky, když se suše uchechtla. Pak se prudce otočila, neschopná se muži podívat do očí, a v duchu si vynadala. *Nic nedokážu udělat správně, že? Nejsem tu doma, tak proč jsem se tak chovala?*

Když si Gideon všiml, že jí na konferenčním stolku zvoní telefon, vypnul hudbu a řekl: „Coro, zvoní vám telefon.“

„To je asi kurýr.“ V tuhle chvíli pro ni bylo příliš tra