Alistair zachytil křehkou dívku těsně předtím, než dopadla na hnijící podlahu Amosova špinavého domu. Zatímco držel v náručí v bezvědomí ležící Ophelii, jeho pohled střelil k Rosalind. Možná si ten mrazivý, prudký déšť, ve kterém včera musela klečet, konečně vybíral svou daň. Rosalind zevnitř pohlcoval závratný, nepřirozený žár. Okamžitě si všiml její neobvyklé bledosti a toho, jak nejistě stojí.