V Alistairových očích plála touha – tak intenzivní, jako by se měla každou chvíli utrhnout ze řetězu. Rosalind už nebyla naivní dívka; viděla to naprosto jasně.

A hned poté přišla zuřivost.

Jakým právem ji takhle ponižoval? Jen proto, že ho kdysi milovala – to mu dávalo povolení pošlapávat její city?

Všechno, co v sobě držela, dosáhlo bodu zlomu. Bez váhání zvedla ruku a vrazila mu tvrdou facku.

„