Rosalind byla děsivě klidná, tak klidná, až si Alistair téměř myslel, že mluví o někom jiném, ne o sobě.

Lítost v Alistairových očích zesílila natolik, až to v něm zažehlo temnou myšlenku.

Uvažoval, co kdyby Rosalind prostě někam ukryl a udělal si ji jen pro sebe.

I kdyby ho nenáviděla a chovala k němu zášť... dokud by zůstala po jeho boku, stačilo by to.

Ale jiný hlas uvnitř mu šeptal, zda by ho