Tehdy musela Ophelia Luckyho k smrti nenávidět.

„Stále neřeknete pravdu?“ vyštěkla náhle Rosalind hlasem tak ostrým a velitelským, že Ophelia leknutím potlačila vzlykání.

Ophelia na Rosalind zírala očima rozšířenýma panikou, ve tváři se jí zračil jen strach a zmatek. Roztřeseným hlasem žadonila: „Přísahám, že jsem Luckymu nikdy nechtěla ublížit! Chtěla jsem se k němu jen víc přiblížit, a tak jsem