Lucianovy zorničky se nepatrně zachvěly, když ho Rosalindina slova zasáhla jako dýka do srdce.

Rosalind se zeptala přímo: „Nenávidíš je?“

„Samozřejmě že ano,“ odpověděl Lucian skrz zatnuté zuby.

Po nespočet dní a nocí hořel touhou roztrhat své nepřátele na kusy, přinutit je draze zaplatit za to, co udělali.

Pohled mu padl na zápěstí. Ta ohavná jizva rozbila všechny Lucianovy sny.

Šlachy na rukou i