Maude přistoupila a podala Rosalind účetní knihy. „Slečno Ashbourneová, sečetla jsem účty přesně podle vašich pokynů. Přesně jak jsme tušily, jsou hluboko v červených číslech, a co hůř—“

V tu chvíli Maude zaváhala, zda má pokračovat, a všimla si, jak se Rosalindino obočí stahuje. Bylo to přesně tak, jak Rosalind očekávala.

Rosalind lhostejně prolistovala hlavní knihu a zeptala se: „Co hůř?“

Maude