Rosalind zvedla slzami smáčenou tvář, její hlas zněl v trhaných, přerývaných vzdeších. "Popravdě, myslím, že už jsem Nell možná viděla dříve."

"Jak to myslíš?" Lucian se na ni podíval s naprostým zmatkem ve tváři. Kapesníkem zlehka stíral Rosalindiny slzy.

Zatímco Rosalind nezadržitelně vzlykala, ze sebe mezi trhanými nádechy vysoukala: "Tu noc, co jsme šli na lampionovou slavnost, po cestě zpět,