Odměřenými kroky vešla dovnitř Eleanor, těžce se opírající o hůl.

Když se podívala na Rosalind, její oči přetékaly něžným zármutkem.

Při pohledu na Eleanor se Rosalind zalily oči slzami, které jí vzápětí začaly stékat po tvářích.

Rosalind by se dokázala otočit zády ke komukoli, ale k Eleanor nikdy.

„Babičko.“ Rosalind padla na kolena, hlas jí dusily slzy. „Selhala jsem jako tvá vnučka.“

„Dítě moje