Rosalind rázným krokem vešla na panství rodiny Davenportů, aniž by se byť jen jedinkrát ohlédla.

Z dálky stál Alistair jako přimrazený a toužebně na Rosalind hleděl jako zamilovaná socha.

Alistair neodvrátil zrak, dokud Rosalindinu postavu zcela nepohltily vysoké zdi davenportského panství, dokud po ní nezmizela sebemenší stopa. Teprve tehdy konečně odvrátil pohled.

Hrudí mu projela ostrá bolest.