Já: [Omlouvám se, pane Beaumonte, ale protože za mnou vaše matka přišla, musela jsem říct něco, abych očistila vaše jméno.]

Tristan: [Nemůžete plácat, co vás napadne.]

Docházela mi trpělivost, a tak jsem se rozhodla uvést ho na pravou míru. [Jak jako „nemůžete plácat, co vás napadne“? Všechno, co jsem řekla, byla pravda vycházející z mých vlastních pocitů.]

Tristan: [Cože?]

Tristan: [Sereno, zbláz