Tristan se na mě hluboce zadíval. „Požádám řidiče, aby tě odvezl zpátky.“

„To není nutné. Můj nový byt je hned tady kousek. Dojdu tam pěšky.“ Mávla jsem rukou. „Měl by ses rychle vrátit a postarat se o svou matku.“

Tristan ze mě stále nespouštěl oči a z jeho pohledu jsem se cítila trochu nesvá.

Zajímalo mě, na co se to proboha dívá.

Najednou se zeptal: „Nebyla jsi jednou v noci před pěti lety v ba