Svůj slib jsem pronesla s naprostým odhodláním.

Oliver byl mým sebevědomím zjevně ohromen. Zasmál se: „Sereno, jsi vážně celá po tátovi. Ten měl kdysi úplně stejný přístup. Jablko nepadá daleko od stromu! Budu čekat na dobré zprávy.“

Ještě chvíli jsme si povídali a smáli se. Pozvala jsem ho na večeři, ale odmítl s tím, že má na ten večer nějakou neodkladnou schůzku. Domluvili jsme se na jindy.

Po