Svět kolem Harper se čím dál víc rozmazával. Donutila se zůstat sedět rovně, a když vstávala, popadla svou kabelku. Její kroky začínaly být silně nejisté.

„Omluvte mě, musím si odskočit na toaletu,“ oznámila skupince s křečovitým úsměvem.

Vivian koutkem oka Harper sledovala a úmyslně, pečlivě si uhladila límeček u blůzy.

Jakmile Harper vyšla ze soukromého salonku, narazila do vlny horka a závratě