Carter se v pokoji díval na Tobyho s neskrývaným opovržením. V jeho hlase zazníval výsměch. „Podívejme se, kdo tady pořád fňuká jako malé mimino. Velcí kluci přece neuroní ani slzu, nevíš?“

Toby na Cartera zíral s očima dokořán, neschopen uvěřit tomu, co vidí. Toho chladného, hrozivého chlapce před sebou vůbec nepoznával.

Carter se naklonil blíž, hlas tichý a výhrůžný. „Poslouchej. Tohle je teď mů