Po chvilkovém váhání Toby nakonec přikývl.

Conrad ho u toho pozoroval, načež svůj zrak přesunul na Donovana; v očích se mu mísil koktejl emocí.

Po krátké pauze si hluboce oddechl a s rezignací mávl rukou. „Když chce Toby k tobě, nemůžu mu jako dědeček stát v cestě.“

„Nedělej si starosti, tati. Slibuju ti, že se o Tobyho dobře postarám a zajistím, aby ho u nás už nic netrápilo.“ Donovan vstal, znov