Když viděla, jak se na ni lísá, Harper se zasmála a dobírala si ji: „Ty sis konečně vzpomněla mě obejmout, až když táta odešel, co? Cože, bála ses, že by žárlil?“

Při jejích slovech se v Haileyiných očích mihl lišácký záblesk. Když ji Harper takhle sledovala plnou života, byla si ještě jistější, že jí jednoho dne pomůže se plně vrátit k normálnímu životu.

Měla obavy, že Mayino náhlé zjevení zabrzd