Nolan přikývl. „Moc ti děkuju.“

Harper se unaveně pousmála. „Už jsem ti říkala, že mi děkovat nemusíš. Teď už jdu za ní. Ty taky vypadáš dost vyčerpaně, tak proč si trochu neodpočineš? Ráno mě můžeš vystřídat.“

Kdyby to neřekla, Nolan by pravděpodobně prochodil celou noc, příliš plný úzkosti, než aby usnul. Po chvilce přemýšlení si však uvědomil, že má pravdu. Nakonec vstal. „Díky, že to za mě vez