„Pojďme dovnitř,“ pobídla ji Harper a minula vrátného. Čas neúprosně běžel a ona měla na práci důležitější věci než se zabývat malichernou neúctou.

Když kolem něj Harper s Paige prošly, vrátný si s úlevou otřel čelo. Pomyslel si: ‚Měl jsem štěstí. Nejsou z těch pomstychtivých. Jinak bych kvůli tomuhle přišel o práci.‘

Paige stále ještě vřela vzteky a zamumlala: „Nemůžu tyhle povrchní idioty vystát