Cyrus měl strach spatřit takto cizí Freyu.

Nechtěl, aby ho Freya nenáviděla.

*Nenenáviď mě,* pomyslel si Cyrus.

„Cyruse!"

Hlas ho vytrhl ze zmateného vědomí zpět do reality. Postupně před sebou jasně rozeznal postavu. Nebyla to ta zahořklá Freya, kterou viděl v představách, nýbrž Freya plná obav, jež ho vroucně milovala.

Freya mu přiložila ruce na chladné tváře a naklonila se k němu docela blízko.