Declan zíral na jediné slovo napsané na lékařské zprávě, která ležela na jeho mahagonovém stole. *Neznámý.* Ranní slunce pronikalo skrz těžké žaluzie a vrhalo ostré pruhy přes čistě bílý papír, ale černý inkoust se mu vysmíval. Přejel palcem po okraji desek, čelist pevně sevřenou narůstající frustrací. Nedávalo to smysl. Každý kožoměnec, každý nadpřirozený tvor na kontinentu měl jasně danou rodovo