**Do cesty se jí postavil vysoký muž v nažehleném tmavomodrém obleku, naleštěných botách a se samolibým, strojeným úsměvem – jako by čekal přesně na tuhle chvíli.**

**Pan Mercer.**

**„Slečno Roxano,“ řekl plynule, ruce sepjaté před sebou jako slušný predátor. „Jak vidím, vyrazila jste si na procházku. Jaká to náhoda, že na vás zrovna narážím.“**

**Roxana se nezastavila, jen se sevřenými rty usmála