**Malakor vystoupil ze středu soudní síně, teatrálnost z jeho hlasu vyprchala. Nyní byl jemnější – každé slovo dopadalo s váhou rozsudku.**

**„Doufám, že to stačí,“ řekl s očima upřenýma ne na Declana, ale na Roxanu.**

**„Doufám, že to stačí k tomu, aby tě to přesvědčilo... že si zasloužíš mnohem víc než cokoli, co ti kdy nabídl.“**

**Roxana sklopila zrak a její řasy vrhaly stíny na tvář. Nehádala