**Roxana pomalu scházela po širokém kamenném schodišti hradu, přičemž jednou rukou přejížděla po chladném zábradlí, aby se udržela na nohou.**

**Hlava jí třeštila.**

**Za očima jí pulzovala tupá, neúprosná bolest, jež rozmazávala okraje jejího zorného pole, jako by samotný svět změkl do něčeho neskutečného. Končetiny jí připadaly těžší, než by měly – zatížené vyčerpáním, které se usadilo hluboko v