**VAUGHN**

Už ve dveřích mě uvítala vůně něčeho lahodného a k tomu zvuk Nicova smíchu. Když jsem vešel do kuchyně, ten pohled mě okamžitě zahřál: Valentina krájela zeleninu a Nico seděl ve své vysoké židličce a tloukl dřevěnou lžičkou do svého malého pultíku, jako by bubnoval vítěznou hymnu.

„Vypadá to, že jdu zrovna včas na koncert,“ řekl jsem a usmál se od ucha k uchu, když mě Nico zmerčil a zav