Kaelia

Nevím už přesně kdy, ale v určitém okamžiku jsem usnula s přemýšlením, jaké by to asi bylo, trénovat se samotným lykanským králem.

Nechala jsem okno mírně pootevřené, aby dovnitř mohl proudit jemný vánek, a peřiny byly také měkké a teplé. Mému tělu se nechtělo vstávat, ale měkké sluneční paprsky pronikající oknem mi svítily přímo do očí.

Když mi zazvonil telefon, přetáhla jsem si polštáře p