Rhydian

Kaelia byla světlem v temnotách, slunečním paprskem v šedi. V doslovném i přeneseném smyslu byla tou kotvou, která mě udržovala při smyslech a nohama na zemi.

Bez ní bych se už dávno propadl do zapomnění nebo podlehl tělesným instinktům svého monstra a zdivočel.

Nebylo mnoho věcí, za které bych mohl Měsíční bohyni poděkovat, ale pokud byla zodpovědná za to, že mi dala Kaeliu, pak si myslím