POV: Kaelen

Ztěžka zapadnu na sedadlo řidiče svého auta. Sevřu kožený volant a zhluboka si povzdechnu, až to v tichém interiéru zaduní. Dívám se přes čelní sklo a v duchu zvažuji možnosti. Kam bych mohl dnes večer vzít svou Lunu? Odmítám ji držet zavřenou v jejím bytě. Přestože by tam byla za zesílenými dveřmi v bezpečí, nedovolím, aby se ve vlastním městě cítila jako hlídaný vězeň. Potřebuje svob