Z pohledu Kaelena

Za zavřenými víčky se mi v nekonečné smyčce přehrává útržkovitá vzpomínka na čirou agónii. Madeline spala v mém náručí na své pohovce, v bezpečí a klidu, a její pravidelný dech tvořil uklidňující rytmus na mé hrudi. Její drobné ruce svíraly klopy mé bundy. Užíval jsem si ten prostý, vzácný luxus, kdy jsem mohl objímat svou družku, aniž bych se musel skrývat před bedlivýma očima s